Poetické blábolení s titulem "Prázdná duše"

15. prosince 2017 v 14:59 | Invisible H |  Mé myšlenky
Zdravím vás předvánoční atmosférou ovlivnění lidé,
dnes mi odjela má nejmilejší spolubydlící, se kterou se opět setkám až v jiném roce, a já se dala do uklízení. "Ano, přísahám, že s tou matikou začnu ještě dnes" říkám si, zatímco zjišťuji, že SZA je neuvěřitelně krásné stvoření a už se mi od ní líbí mnohem více než jen 1 píseň. Ale abych se dostala k pointě článku, během toho uklízení a přípravy na spálení všech protokolů (to nám bylo opravdu doporučeno), jsem nalezla jakousi báseň, kterou jsem možná napsala počátkem semestru. Přesné datum vzniku neznám, ale asi jsem nebyla v moc dobrém rozpoložení, když jsem to sepisovala
Nechci to tu zanechat pouze jako můj další depresivní výblemc, ale jako takovou poznámku se smyslem, že po tom, co se člověk cítí na nic, zase jednou přijde lepší období. A to kvůli tomu, že když si to dnes čtu, vidím to s jakýmsi nadhledem - posledních pár týdnů už se takhle blbě necítím a jsem na to pyšná. Obávám se jen toho, že opět přijde období, kdy mě zahalí tenhle zoufalý pocit, který je uložen v téhle básni.


Prázdno, nic se valí městem,
jeden klíč s dírou v něm,
díra ve zdi, svět je obrácen,
jak se smůly zbavíš, když jsi ztracen?

Víčka oční jako vagóny s uhlím
Co tě nepřejede, to tě přeci neposílí!
Jen tě srazí cosi jiného na kraji ulice,
na kraji pravdy,
kde smysl je jen jednou v roce.
H.
 


Komentáře

1 emma1990 emma1990 | 17. ledna 2018 v 16:43 | Reagovat

Zaujimava tiezto mam takto casto no ten nadhlad co ziskas casom je fajn... :)

2 Pavla Pavla | E-mail | 11. dubna 2018 v 18:18 | Reagovat

Pěkný článek. Našla jsem ho tak trochu náhodou, ale tvá báseň mi připoměla pocity, které jsem si prožívala asi v podobnou dobu co ty. Loňské léto a podzim byly dost zvláštní i pro mě. Hlavně v létě po všem co se stalo v mé rodině a životě, jsem byla v tak depresivním stavu jako nikdy předtím. Teď vím, že bez některých událostí bych si spoustu věcí neuvědomila a neposunulo by mě to v životě dál. Na druhou stranu pevně doufám, že už vše zůstane vpořádku.

3 Invisible H Invisible H | 12. dubna 2018 v 17:46 | Reagovat

[2]: Je to asi pravda, člověk si musí zažít to nejhorší, aby si uvědomil, co je důležité. Říkám si, že když už člověk má dost energie na to, aby se z toho dostal, tak se určitě najde dost energie na to, aby se udržel nad vodou.

Nevím tedy, jak jsi můj blog mohla najít, ale moc si vážím, že ses semnou podělila o tak krásná slova. Doufám, že se máš úžasně a navždy budeš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama