Duben 2017

Nalezená báseň inspirovaná létem

5. dubna 2017 v 0:43 | Invisible H |  Mé myšlenky
Dnes je krásný den,
venku slunce svítí,
roste plané kvítí
Kéž by to tak bylo jen..

Za dveřmi teplo mrká,
v mysli zmatek se hlásí
a něco tam hoří asi
Zácpa myšlenek na rozuzlení čeká..

Chci nebo nechci teploty vyšší?
Zima mi přeci jen sluší
a mojí duši se lépe dýchá,
když v potu se nazapíká..

Ale copak si to nalhávám,
ani tak či onak, dobře mi není
Na dobrou náladu své metody mám,
jinak smutek mi můj život haní,
pláč přichází z čista jasna
a mým úkolem je zastavit ho.
Učím se lépe ho kontrolovat,
i když se to zdá jako nejtěžší břemeno,
je nejdůležitější pro mě vědět,
jak se to dá zastavit.
Ten pocit jistoty,
že to zvládnu a budu zase šťastná,
je mnohem důležitější
než jakýkoliv rým

Kdysi dávno, pravděpodobně v létě, jsem napsala tuto "pseudobásničku", která je sice nepovedená, ale napsala jsem ji já, a to je to hlavní, co se počítá :) Stále mi připadá děsivé, jak se mi to v hlavě dokáže v tak krátké chvíli zvrtnout, což ostatně také vidíte v básni.
Poslední dobou si všímám, že pokud básničky píšu anglicky, tak se točí kolem deprese nebo přímo o opaku, a pokud se rozhodnu něco napsat česky, tak je to o počasí :D Nevím, jak došlo k této asymetrické mozkové aktivitě, ale musím si na to asi zvyknout. Česky mi to prostě neumí přemýšlet v rýmech o takových věcech.

A abyste to lépe chápali - jsem zimní člověk, takže ty české básničky většinou vypadají spíše jako nenávistné dopisy létu a milostná psaní zimě a dešti :D Tahle básnička je ještě trošku okořeněná stavem mé mysli kdysi a její význam je pro mě stále takovým spíše plánem, cestou, možná směrem..

Doufám, že jsem neurazila ničí poetické já a děkuji za pozornost :)
Dobrou noc světlušky ^^