Malé emoční selhání

20. října 2015 v 0:52 | Invisible H |  Mé myšlenky
Dnes jsem se ve škole rozbrečela.
Bylo to myslím poprvé, co se mi to stalo na gymplu. Naštěstí to bylo úplně na konci dne poslední hodinu konverzace z francouzštiny, takže to neviděla celá třída.

Hned potom, co jsme dopsaly písemku, nám třídni začala nadávat, že jsme nejhorší na škole, vůbec se neučíme ani nesnažíme.. My jsme ji vysvětlovaly, že si to vážně bereme k srdci a že nevíme, proč se na nás najednou všichni učitelé tak naštvali, že nám dávají pětky a nehlášený písemky, vždyť mi přijde, že se učíme pořád stejně. Poté došla k závěru, že chyba musí být jednoznačně v nás a na to jsem oznámila, že si to každý den plně uvědomuji. V tu chvíli jsem se naprosto složila. (Vždy když si uvědomím, jak jsem naprosto blbá a úplně na nic, začnu brečet. Většinou kvůli tomu brečím téměř každý den. Je to hrůza, někdy si přeju být méně emocionálně labilní.) Možná tomu taky dopomohl fakt, že mi bylo celý den hrozně divně a jen jsem počítala minuty do doby, kdy se fyzicky složím. Měla jsem takový ten pocit, že hořím, ale zevnitř mi byla hrozná zima.

Nakonec jsem se tedy složila psychicky. Byla jsem šťastná, že už v té škole budu sedět jen čtvrt hodiny, jinak bych musela asi utéct pryč. Uvidim, jak se v tomhle stavu naučim na zítřejší test z chemie. Ale zřejmě to nebudu muset řešit, protože mamka mě do školy s teplotou 38,6 nepustí.

Stejně nechápu tohle týrání. Vždyť je jasné, že když třídě začnete nadávat, jak jsou všichni tupí a vůbec se nesnaží, začne to trápit ty s nízkým sebevědomím, kteří většinou nedělají nic jiného, než že se učí, a pak z toho skoro zešílí, protože mají často výčitky svědomí a budou si myslet, že se přeci jen asi málo snaží, přičemž ty, kteří na všechno serou, nebude nic takového nikdy trápit.

Proto Vás prosím, nesnižujte už tak malé sebevědomí nás človíčků, žijících v neustálém stresu, kteří se nikdy nebudou cítit dostatečně dobří.
 


Komentáře

1 neweresth neweresth | Web | 23. října 2015 v 9:01 | Reagovat

Kočko, to je v pořádku, nějak to prostě ze sebe musíš dostat. Heh, taky mě často štve, že se tak nějak psychicky složím, když moc přemýšlím, nemám to ráda, ale kdo by jo, že. Neber si to od těch učitelů k srdci, nemluví vyloženě k tobě, a ty se snažíš, když to tak čtu. Držím palce  anezoufej, ti učitelé mají nějaký mindráky, tak se nenech zyklat, že ty jseš ta špatná ((:

2 Michelle Michelle | Web | 26. října 2015 v 20:41 | Reagovat

Netrap se tím, to je úplně v pořádku. Ty neovlivníš, kde ti rupnou nervy, někdy je toho na člověka prostě moc. A každej se minimálně jednou rozbrečel ve škole. Mě se to stává docela často, teda alespoň poslední dobou - naštěstí většinou o přestávkách a taková ta jedna slza ale i tak.
Nesnáším lidi, co si na ostatních léčí své mindráky. Tvoje učitelka očividně neměla dobrej den. A navíc, oni takhle rádi vyvádí. Naše třídní to říkala už tolikrát, že vždycky automaticky vypínám. Nemá cenu to poslouchat. Jsem si jistá, že pro svoje známky děláš všechno co můžeš :).  A zbytek třidy není tvůj problém, takže si to neber moc k srdci :).

3 Invisible H Invisible H | Web | 31. října 2015 v 12:22 | Reagovat

[1]:[2]: Děkuju za podporu a tak milá slova :) :)) U mě je nejhorší problém, že když už brečet začnu, tak to nejde zastavit a brečim třeba celý den.. :/ Což se mi právě ten den stalo.. ://

4 Teri Teri | Web | 27. prosince 2015 v 17:22 | Reagovat

Holka, rozumím Ti víc, než si myslíš.
Sama jsem byla (a možná stále trochu jsem) taková. Ale řeknu Ti jedno - ničíš tak jen sama sebe. Jsi emocionálně vypjatější, ale to všechno je důsledkem něčeho, co Ti to sebevědomí poničilo... a tam jsou kořeny všeho. Kdybys věřila na minulé životy, tak Ti povím, že i tam bude problém, ale nevím, do jaké míry jsi skeptik, tak se o tom raději vyjadřovat nebudu. Nicméně - věřím, že vaše učitelka neměla fajn den - přesně jak píše Michelle. Asi to říká všem třídám :) Prostě se nepřepínej - dělej jen tolik, kolik toho uneseš. Nemá cenu, aby ses kvůli něčemu takovému ničila. Musíš se naučit nevztahovat si takové věci na sebe, ve zdravé míře. Je to těžké, ale dá se to. Učit se jen tolik, nakolik máš energii. Nejde - prostě nejde. Snažila ses, tím to končí. A takhle to máš se vším :)

5 Invisible H Invisible H | Web | 18. ledna 2016 v 21:40 | Reagovat

[4]: Děkuji za tvá krásná slova :) Já se to snažím neřešit, ale jednou jsem taková a pak jsem zas úplný flegmatik :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama