Březen 2015

QUEEN - královský zážitek

17. března 2015 v 19:30 | Invisible H |  Hudba
S menším zpožděním se Vám podělím o můj zážitek z úterý 17.2.2014.
Úžasný, dojemný, nezapomenutelný, energický, nostalgický - přesně těmito slovy by se tento koncert dal nazvat.
Queen přijeli do Prahy s mladým talentovaným Adamem Lambertem, který nadradil, bohužel už zesnulého, Freddieho Mercuryho. Ze staré sestavy zůstali už jen kytarista Bryan May a Roger Taylor, kterého na bicích doplňoval jeho vlastní syn, Rufus Taylor (blonďáky nemám ráda, ale tohle je vážně pěkný chlap.. chvílema mi připomínal Taylora Hawkinse z Foo Fighters :D).

Moje mamka a já jsme se k hale dostali po půl sedmé a i po dlouhé procházce Prahou jsme nedočkavosti téměř začaly skákat. Před halou byly mraky lidí.. tolik lidí jsem po hromadě snad nikdy neviděla :D Jakmile jsme se dostaly dovnitř a našly jsme cestu dolů, pospíchaly jsme si zabrat dobré místo (jako vždy v pravo před pódiem). Pak už jsme jen čekaly až se opona vyhrne a vše začne.
Moc jsem nefotila, vlastně skoro vůbec, jen před začátkem a po skončení :) Tu oponu jsem si musela vyfotit. Vypadala tak krásně, ač obyčejně. Takhle to vypadalo:


Kolem stále pobíhal nějaký jejich "kytaronosič", který vypadal úplně jak Robert Plant. Ne jenom trošku, ale úplně! :D Nemohla jsem z něj spustit oči :D
Taky jsme přemýšlely, jestli opona spadne nebo ji vyhrnou.. nakonec byla nasáta jakousi turbínou :D
Najednou se spustily první rify písně "One Vision" a na té plchtě se zjevil stín Briana Maye. Poté plachta zmizela a na pódiu jsme konečně mohli spatřit členy kapely. Všichni začali šílet a zpívat.
Ze začátku to byl menší šok, slyšet jiný hlas, ale po chvíli jsem si zvykla. Nebylo to vůbec špatné, Brian s Rogerem vybrali úžasný hlas. Jen zvuk se mi zdál nespořádaný, takže mi Adamův hlas splýval s kytarama, ale to se zlepšilo po několika písničkách.
Jako čtvrtou píseň hráli Fat Bottomed Girls. Přiznávám se, že jsem ji nikdy neměla v lásce, ale jak jsem ji slyšela živě, tak se mi zalíbila. Má takovou jistou energii a živě to strašně vyniklo. Hlavně ta část "Ooh, won't you take me home tonight? Ooh, down beside your red firelight..." zněla naprosto epicky. :)
Adam Lambert a jeho výstřední chování mi vůbec nevadil. Hlavní pro mě byl hlas a ten má neskutečný. Sice si myslím, že má problém s nižšíma plohama, protože má vyšší hlas než Freddie, ale vyzpíval vše naprosto ukázkově. Líbilo se mi, že se nesnažil nikoho napodobovat, ale byl svůj a vnesl tam něco svého. :)
Asi v třetině koncertu se Brian May přesunul na špičku pódia a zasedl k akustické kytaře. Řekl, že chce, aby tenhle okamžik byl magický a abychom všichni zpívali, tentokrát jen pro Freddieho. Sám začal hrát na kytaru i zpívat písničku "Love Of My Life". Tuhle písničku jsem slyšela málokrát, protože není zas tak známá, ale k mé radosti jsem si vzpomněla na celý text. V té chvíli byla v hale neuvěřitelně krásná atmosféra. Ke konci se rozsvítila obří obrazovka, kde se najednou zjevil Freddie z nějakého záznamu koncertu. Bylo to tak nádherné a dojemné, že mi vhrkly slzy do očí.
Poté spolu odehráli song "'39", který byl pro mě téměř neznámý, jen mi o něm mamka před koncertem řekla a teď ho neustále poslouchám. Prý vypráví o astronaoutovi, který se vydal někam do vesmíru, a když se vrátil, zjistil, že na Zemi uběhlo asi 100 let a on zestárl jen o 1 rok. Takže se místo k ženě se vrací k jeho dceři a v ní vidí právě jeho ženu.


Nejlepším momentem, kde Adam Lambert ukázal svůj ohromný hlasový rozsah, byla píseň "Save Me" a "Who Wants To Live Forever". To se mu povedlo nejvíc a bylo to naprosto magické. Co se moc nepovedlo, bylo "Bohemian Rhapsody", protože se při tom snažili o jakýsi souboj mezi Adamem a Freddiem (chvilku zpíval Adam a chvilku pouštěli originál a záběry Freddieho z koncertu), což nebyl moc dobrý nápad, protože jen ukázali, že Freddiemu nikdo nesahá nikdo ani po kolena a shodili tak Adama, protože se vůbec nechytal.
Nakonec samozřejmě zahráli "We Are The Champions" a "We Will Rock You", kterými koncert ukončili. A já pitomec jsem si až po konci všimla, že mají podium naprosto dokonale vytvarované do písmene Q. :D


Na cestě zpět se nám v metru ještě poštěstilo potkat chlapíka, který vypadal úplně jako Dave Grohl. Musela jsem si ho pořádně prohlídnout, jestli to náhodou vážně není on, ale nakonec promluvil česky, takže to bylo jasné. Ale i máma mi potvrdila tu záhadnou podobnost! :D

Takže tímto končím a doufám, že se té délky nezaleknete a někdo se pročtete až sem. :D Chystáte se v nejbližší době na nějaký koncert? Já pouze vyhlížím hradecký Majáles a poté možná Rock for People, protože tam jsou Hollywood Undead, Faith No More, Limp Bizkit, Yellowcard a Dead By April, ale nevím, jestli budou peníze..
Chtěla jsem napsat ještě jeden článek, ale má emocionální krize byla zažehnána, takže budu své myšlenky utápět v něčem, u čeho nemusím přemýšlet - tzn. Gossip Girl :D (protože prostě Taylor Momsen!)

Dobrou noc chrostíci! :D :D (už jsem se z tý biologie zbláznila)